11. mýtus: „Sůl nad zlato!“

Neslaná dieta se předepisuje lidem, kteří trpí různými potížemi, zejména však při vysokém krevním tlaku. Dalším důvodem bývají problémy s ledvinami, otoky apod. V těchto případech jde často o úplné vyloučení soli z jídelníčku, ale u zdravých lidí má omezení solení také své opodstatnění. Většina z nás totiž mívá tendenci si jídlo přesolovat, automaticky solit i pokrm, který byl již osolen, a to může vést ke zhoršení citlivosti chuťových pohárků na slanou chuť, jehož následkem je další nevhodné zvýšení solení. Při hubnutí má pro změnu sůl tu negativní vlastnost, že zadržuje vodu v těle, způsobuje otoky městnáním vody v buňkách. Navíc vyvolává žízeň, takže člověk pije více, než potřebuje, a voda se v organismu ukládá…

Přitom stačí omezit sůl, nadbytečné tekutiny se vyloučí a výsledkem je ztráta několika kilogramů.

Že bychom příjem soli měli omezit všichni, dokazují výsledky výzkumů, jež říkají, že většina z nás přijme denně až 25 g soli, přitom doporučená denní dávka je 5 g (přibližně tedy jedna čajová lžička)! Asi 70 % z tohoto množství není sůl přirozeně obsažená v potravě, ale dodávaná do ní při zpracování. Proto, i když slánku téměř nevezmete do rukou, můžete mít stejně vysoký příjem tohoto minerálu. Sůl se totiž používá pro dosažení žádoucích chuťových vlastností v mnoha výrobcích, kde byste to ani nečekali, dokonce také ve sladkostech. Nevěříte? Pak si vzpomeňte, jak děláte třeba dětem oblíbené palačinky. I do nich přijde přece trocha soli! Anebo si vezměte chleba či jiné pečivo. Při jeho výrobě se solí zpevňuje lepek v těstě, aby bylo stabilnější.

Jak to tedy máte udělat, když vám lékař doporučí ze dne na den sůl omezit, nebo dokonce vyřadit zcela? Do neslané diety se zařazují potraviny, které obsahují větší množství draslíku (zelenina, ovoce – hlavně meruňky a banány), dále pak mouka, rýže, brambory, těstoviny, med, tvaroh, oleje a tuky. Dieta nemá žádné kalorické omezení, pokud však chcete zároveň zhubnout, musíte samozřejmě upravit také energetický příjem. A buďte bez obav, za pouhé dva až tři týdny si vaše chuťové buňky zvyknou a přestanou příliš slaná jídla vyžadovat. Naopak se „za odměnu“ stanou mnohem citlivějšími než dříve. Každopádně se dá sůl nahradit řadou zdravějších alternativ. Nemusíte se na ně hned tvářit nadšeně, ale alespoň je zkuste… Slaná chuť se v pokrmech běžně nahrazuje kořením nebo aromatickou zeleninou (natě, cibule, česnek apod.). Můžete vyzkoušet i víno nebo citronovou šťávu. V dietě se příliš nedoporučuje smažení a tuk se přidává až do hotového jídla, aby bylo snáze stravitelné. Zakázané jsou také veškeré potraviny a pokrmy, při jejichž výrobě byla použita sůl, tzn. konzervy, uzeniny, dehydratované výrobky, sterilovaná zelenina, sójová omáčka, sardelová pasta apod. Nezapomeňte ani na to, že velké množství soli je ukryto mimo jiné v pečivu a sýrech. Pokud si sůl nechcete odepřít úplně, můžete zkusit různé její náhražky. Některé z nich ale obsahují chlorid draselný, který by neměli jíst lidé s určitými srdečními obtížemi.
Až se naučíte číst etikety a sledovat množství soli obsažené v jednotlivých potravinách, dávejte si samozřejmě pozor i na to, co pijete. Zvýšenou pozornost věnujte minerálním vodám, jimž se sůl vůbec nevyhýbá. Že ji na té své nikde nemůžete najít? Nenechte se zmást. Na nápojích, ale i v některých potravinách nenajdete vypsanou sůl, ale spíše sodík.

1 g sodíku se rovná 2,5 g soli!

Za bezpečný přitom můžete považovat obsah 0,1 g sodíku na 100 g potraviny. Navíc i sodík se umí nebezpečně skrývat – třeba za glutaman sodný, který se používá na zvýraznění chuti. Bývá v pikantních jídlech (například z čínských bister), hotových pokrmech, uzeninách a masných výrobcích. A snad ještě ke konzervované zelenině a luštěninám v nálevu – na těch musíte zcela zásadně hledat označení „bez přidané soli“.
Je pravda, že připravit potravu zcela bez sodíku není možné. Na druhou stranu však určitě zvládnete připravit jídlo bez přídavku kuchyňské soli a vybírat potraviny chudé na sodík a relativně bohaté na draslík. Například tedy brambory, ovoce, zeleninu, ořechy, rýži a mouku. A v kuchyni se nebojte experimentovat. Máte teď za úkol nabídnout chuťovým pohárkům sice jinou, ale co do zajímavosti srovnatelnou chuť, takže nakupte bylinky, aromatickou zeleninu a testujte, co se k čemu nejvíce hodí… Kuchyňská úprava neslané diety je obtížná, nicméně s trochou trpělivosti se doberete více než zajímavých výsledků!

Pár tipů, jak neslanost pokrmu nejlépe zastřete – připravíte-li lehce nakyslá jídla.
Vhodné jsou tedy nejrůznější zeleninové saláty, chutnat vám může červená řepa s fenyklem a křenem. K vařeným bramborům přidávejte z chuťových důvodů kmín, celerovou nebo cibulovou nať a před podáváním je hojně sypejte pažitkou, zelenou petrželkou, popřípadě jemně sekaným pórkem.