Spalování tuků
Lidský organismus je velmi důmyslné zařízení, který umí efektivně hospodařit s energií. Vždy v rámci aktuálních podmínek, volí ten nejvýhodnější zdroj energie pro svůj provoz. Cítí-li, že se nedostává dostatečný příjem kalorií, tlumí svou spotřebu. Tím není nucen výrazněji odčerpávat uloženou energii ve svých tukových zásobách. Zásadní problém všech redukčních postupů je snížení energetické příjmu.
Držet dietu je slepá ulice, která nikam nevede. Cestou snížení příjmu a nenavýšení výdeje se postupně dopracujeme k poklesu rychlosti klidové spotřeby – pak jsme nuceni i pro udržování hmotnosti méně jíst než tomu bylo před redukční dietou a navíc, při absenci intenzivnější fyzické aktivity, hrozí ztráty aktivní tělesné hmoty, resp. svalů. Svaly jsou významnými konzumenty energie a to dokonce i když jsou v klidu. Jaká však nastává situace, jsou-li svalové buňky přinuceny k práci?
Obecně platí, že nezatížený sval využívá jako hlavní zdroj energie mastné kyseliny z tuků. Pokud však začneme cvičit, běhat, plavat, … potřebují svaly mnohem rychlejší dodávku energie než tomu bylo v období klidu. Tuky však tohle nedokážou splnit, jejich uvolňování energie je pomalé. V tuto chvíli se zatížené svaly orientují na mnohem rychlejší cukry-sacharidy. Energetická rychlost sacharidů je mnohem vyšší než rychlost tuků. Zjednodušeně řečeno, tuky se napřed musí uvolnit, molekulárně navázat, dopravit do svalů a tam spálit. Jestliže je zátěž příliš vysoká(vysoká tepová frekvence), tělo by tento složitý proces nestihlo uskutečnit a proto využije jako palivo sacharidy. Pro efektivní spalování tuků je proto nutné držet tepovou frekvenci, tak říkajíc na uzdě a to v pásmu, kde tělo tento proces přeměny dokáže stihnout. Nemyslete si, že půl hodiny denně vám zajistí dostatečné spalování. Aby vůbec mohlo dojít ke spálení tuků, musí se uvolnit ze zásob a dostat se do svalů. Tento přenos probíhá samozřejmě přes krev, jediné vhodné transportní medium v lidském těle. Tento proces spouští adrenalin a glycogen. A dochází k němu teprve až po 40 minutách výkonu v aerobní zóně.
Jak tedy správně na to? Tělo musí mít dostatečný přísun kalorií, aby nemělo důvod ukládat tuk. Tuk jsou pro něj zásoby energie na horší časy, např. „Období hladovění.“ Jakmile mozek vyhodnotí, že je přísun energie nízký, přepne se na úsporný režim. Energetický výdej tedy musí být vyšší než příjem.
Pravidlo z praxe: Nikomu nevěřte, že někdo zhubne lážo-plážo pohyby – tim zhubne akorát tak vaše peněženka. Já už za svůj život viděl spoustu tlustých žen a mužů, kteří používali nejmodernější a hlavně pohodlné metody hubnutí, ale ještě jsem neviděl nikoho z nich zhubnout. A taky znám pár lidí, kteří nekecali, nehledali tajemství zázračné pilulky, či metody a začali pořadně makat a dnes jsou krásně štíhli. Pro toho, kdo to opravdu vydřel bolestí a potem, je udržení mnohem snažší.
Procentuální zastoupení tělesného tuku u žen je vyšší než u mužů. 10-20% muži, 18-28% ženy.
10-12% je vrcholová kulturistika. Tak nízké zastoupení tuku v těle je zdraví nebezpečné a sportovkyně tyto hodnoty dosahují jen několik dní před vrcholovou soutěží.
15-17% je nejnižší zastoupení bezpečného spalování tuků ze zdravotního hlediska.
20-22% je běžné zastoupení tělesného tuku. Dosažitelné a udržitelné při dodržování životosprávy a pohybových aktivit.
25% běžné zastoupení.
30% je mírně zvýšené zastoupení, nejčastěji je patrné u žen po porodu.
35% je zvýšené zastoupení tuku v těle
40% a výš značí obezitu a s tím spojené zdravotní rizika.